4. 5. 2008

Život je takovej a jinej nebude...

Od minulýho vstupu se v mým životě změnila spousta věcí, z nichž některý jsou hodně zásadní. A jedna z těch méně zásadních se týká i tohohle webu.

Dospěla jsem k poznání: ne všechno, co prožívám, je nutný hned "vyblejt" na internet. Už dlouho jsem si vědoma toho, že odhalovat na internetu soukromí kohokoliv jinýho než svoje není fér. Dosud jsem to řešila publikováním nekonkrétních a jaksi zašifrovaných textů, které většina lidí neměla šanci pochopit. A ten, kdo je pochopit dokázal, je zase nepotřeboval číst - protože to věděl a chápal, i když jsem to nenapsala. A proto mi publikování takovejch textů přijde prostě zbytečný. Děkuju za postrčení k tomuto poznání.

Ne že bych neměla o čem psát. V mým životě se pořád něco děje. Události za posledních pár měsíců by s přehledem daly na celovečerní film, a události za posledních pár let klidně na telenovelu :) Režisérem je největší profík ve svým oboru - sám Život. Hlavními hrdiny jsem já a několik mně nejbližších bytostí. Scénář si jakožto herci píšeme sami - každej napíše kousek, a ty jednotlivý kousky do sebe vždycky zapadnou, aby vytvořily děj, jakej by člověk sám o sobě těžko vymyslel. Netrávíme spoustu času zkoušením, hned napoprvý hrajeme naostro. A ani předem nevíme, jaký scény budeme hrát příště. Všechno probíhá v reálným čase. A teď si myslím, že když někdo nevidí film na vlastní oči, je zbytečný, aby četl recenzi.

Tenhle web běží už bezmála pět a půl roku, a to není vůbec málo. Za tu dobu se mnou prošel mnoho různejch období - kdo mě tak dlouho zná, tak ví :) V průběhu času vznikla spousta sekcí, z nichž některý jsou už delší dobu zaprášený a nic novýho do nich nepřibejvá. Tomu se říká přirozenej vývoj :) Kdysi jsem se rozhodla, že z webu nebudu nic mazat, a tohle rozhodnutí pořád platí - je to takovej malej archiv části mýho života, a chci ho zachovat kompletní. Jsem si vědoma toho, že je tady spousta keců. Ale... žijeme tady a teď. Teď žijeme v přítomnosti, a hledíme do budoucna. Není důležité, co se stalo v minulosti - důležité je to, co jsme si z minulosti přinesli do přítomnosti, a co si vezmeme i do budoucnosti. Já jsem taková, jaká jsem teď. Minulost je jen materiál, který používám k vytváření sebe v přítomnosti a budoucnosti. A kousky toho materiálu tady klidně nechám. Já jsem já tady a teď ;)